|
Porovnání použitelnosti bibliografických databází pro řešení biochemických problémů
Frantíková, Dagmar ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Práce se zabývá porovnáním čtyř v biochemii hojně využívaných databází: placených SCOPUS a Web of Science a neplacených MEDLINE a Google Scholar. Byla hodnocena jejich účinnost a vhodnost pro řešení biochemických problémů. Byly zvoleny tři modelové dotazy, které byly zadávány do databází: "ellipticine", "Lowry method" a "serine racemase". Vyhledané záznamy byly poté řazeny dle předem určených kritérií podle relevance. Jako nejlepší vychází ze srovnání placená databáze SCOPUS, a to díky přehlednému rozhraní a vysokému podílu relevantních vyhledaných článků ve srovnání s databázemi ostatními. Velmi dobře se také osvědčila databáze MEDLINE, jenž je neplacená a při nedostupnosti databáze předplacené by při hledání pravděpodobně stačila. Nejlepší výsledky byly nalezeny po kombinaci těchto dvou. I Web of Science poskytla dobré výsledky, avšak ve srovnání s databázemi ostatními se nezdála jako nejužitečnější. Jako nejhorší jsem shledala Google Scholar, který bych doporučila spíše pro hledání informací o základních, ne příliš specializovaných problémech. Databáze totiž vyhledá velké množství relevantních článků, avšak je nutné záznamy hledat mezi nemalým počtem nerelevantních. Práce je tedy poté daleko časově náročnější.
|
|
Analýza systému Medline/PubMed
Vejvoda, Tomáš ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Jarolímková, Adéla (oponent)
Diplomová práce analyticky zkoumá biomedicínské bibliografické databáze MEDLINE a PubMed, které vyvíjí, provozuje a zpřístupňuje U. S. National Library of Medicine (NLM). Obecným cílem práce je poskytnout odpovědi na otázku, čím jsou tyto zdroje významné, jak z historického, tak ze soudobého hlediska. Práce se zabývá historickým kontextem vzniku těchto zdrojů a jejich reflexí v československém a českém odborném prostředí, což je podpořeno provedeným kvalitativním průzkumem. Stať práce se věnuje důkladné analýze obou databází v rámci zázemí, které kolem nich NLM vytváří; analýze komponent systémů, grafického uživatelského rozhraní a dotazovacího jazyka databáze PubMed. Práce rovněž mapuje problematiku zpřístupňování obsahu databází prostřednictvím alternativních platforem či rozhraní třetích stran na technologickém základě E Utilities API. Závěrem se autor pokouší nastínit pravděpodobný další vývoj databází v blízké či vzdálenější budoucnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Porovnání použitelnosti bibliografických databází pro řešení biochemických problémů
Frantíková, Dagmar ; Hodek, Petr (oponent) ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá porovnáním čtyř v biochemii hojně využívaných databází: placených SCOPUS a Web of Science a neplacených MEDLINE a Google Scholar. Byla hodnocena jejich účinnost a vhodnost pro řešení biochemických problémů. Byly zvoleny tři modelové dotazy, které byly zadávány do databází: "ellipticine", "Lowry method" a "serine racemase". Vyhledané záznamy byly poté řazeny dle předem určených kritérií podle relevance. Jako nejlepší vychází ze srovnání placená databáze SCOPUS, a to díky přehlednému rozhraní a vysokému podílu relevantních vyhledaných článků ve srovnání s databázemi ostatními. Velmi dobře se také osvědčila databáze MEDLINE, jenž je neplacená a při nedostupnosti databáze předplacené by při hledání pravděpodobně stačila. Nejlepší výsledky byly nalezeny po kombinaci těchto dvou. I Web of Science poskytla dobré výsledky, avšak ve srovnání s databázemi ostatními se nezdála jako nejužitečnější. Jako nejhorší jsem shledala Google Scholar, který bych doporučila spíše pro hledání informací o základních, ne příliš specializovaných problémech. Databáze totiž vyhledá velké množství relevantních článků, avšak je nutné záznamy hledat mezi nemalým počtem nerelevantních. Práce je tedy poté daleko časově náročnější.
|